Žyla Cup

Zasloužená výhra a vyrovnání největší série výher v historii. Soupeř si prvními dvěma koly vybudoval velký respekt, ovšem již minulá prohra s Fofem leccos naznačovala. Tak byla jen jediná otázka, zda bude hrát jejich největší hvěžda, nebo nebude. Naštěstí pro nás nehrála, a tak jsme se o dost lépe vyrovnávali i s absencí naší hvězdy. Od začátku zápasu jsme soupeře zmáčkli, než nám dorazil Mára se Zdendou, už jsme vedli. První gól v sezoně vstřelil po pěkné akci do prázdné branky Máňa. Pak jsme měli další šance, ovšem jakékoliv střely z větší vzdálenosti kryl bravurně brankář hostí. Na další rozebrání do prázdný byl však krátky, na dva nula snad zvyšoval Vláďa. Do poločasu jsme pohříchu víc šancí nevyužili, soupeř ovšem krom pár střel z uctivé vzdálenosti neměl zhola nic. V druhý půli to bylo jiné kafčo. Když se naše ležérnost v koncovce přesunula i do obraný fáze, soupeř začal trošku zlobit. Bylo tam pár nepříjemných střel, špatně dotažených přečíslení a dokonce i jeden můj kočičí skok jak plánička :-). Pak jsme však dali třetího, snad Zdenda, během chvíle čtvrtýho opět Zdenda, kdy si dorazil svou nepřesnou střelu a pátýho přidal po pěkné akci Máry s Láďou Pepa. Skore uzavřel a hattrick dovršil opět Zdenda, když si pěkně vychutnal brankáře. Možná se mi góly trošku pomotali, ale to vem čert. Soupeři dík za zápas a hodně štěstí do dalších kol.