Žyla Cup

Konečně klidnej zápas. Po mnoha výhrách o které jsme si vinou šílené koncovky museli o výhru do konce strachovat se zase dostavil zápas jak má bejt. Úspěšnost proměňování šancí jsme zvýšili tak na padesát procent, a tak bylo celkem brzy jasno.

Na 1:0 dával Zdenda, když se důrazně dostal k vyraženému míči a zavěsil. 2:0 Mára, pěkná klička doprava a střela pod víko. Tři nula Pif, když uklidil do sítě Lubošovu nepřesnou střelu, 4:0 asi zase Pif, číhající tam kde měl. Soupeř do půle hrozil minimálně, měl jsem tam snad tři zákroky.

Na začátku druhé půle to bylo ovšem něco jiného, soupeř vystřídal brankáře a věděl, že pokud chce se zápasem něco udělat, musí zabrat. Celkem rychle snížil, pak ještě trefil po standartce tyč a několik nebezpečných akcí řešil zbrklou koncovkou. Uklidnění přišlo opět od našeho nejlepšího střelce, myslím že Pepa na půlce vybojoval míč a poslal Zdendu do úniku. Ten si poradil a ukázal, že než něco vymejšlet je prostě nejjednoduší vystřelit. Pak už to byla divočina, Pif dokonal hattrick, několik loženek měli na noze i máňa s pepou, ale ne a ne se prosadit. Máňa možná překonal rekord v úhlu stoupání míče, když přestřelil z dvou metrů i síť za bránou. Totéž se skoro povedlo i mně po rohu. Když to nešlo z dálky, muselo to jít zblízka. Za stavu 7:1 jsem šel do pole a po Zdendově přihrávce si hravě poradil s nabízenou loženkou.Snad se ti moji "kanonýři" koukali jak se zakončuje :-). A protože máňa v bráně předved dva velmi pěkné zákroky, skončil se zápas naším největším vítězstvím v sezoně.