Žyla Cup

Nastoupili jsem s jednim člověkem na střídání a když si to shrneme: vzadu samozřejmě jistota jménem Jikra Ňavek, v poli Joker a Bolek, k jejichž přednostem patří jiný věci než rychlost, Adam, kterej byl fyzicky tak v píči, jako už dlouho ne, Mišák, kterej se do větších akcí nikdy nepouští, takže celej zápas vydržel běhat jedinej Mára. Z čehož myslim logicky plyne, že jsme soupeře fyzicky teda kurva nepřehrávali.

Naštěstí Adam chvíli po začátku převzal na naší půlce přihrávku od Máry, proběhnul celý hřiště a bodýlkem vedle vysokýho, ale pomalu padajícího golman autora (že ty máš co říkat - pozn. autorova alter negra) luxusně vsítil.

Kluci soupeřatý byli na tom byli líp fyzicky, ale moc nepřecházeli jeden na jednoho. Občas si to pěkně narazili, ale my nepropadali při protiútocích, takže nebezpečný byly hlavně jejich střely ze střední vzdálenosti. A když říkám nebezpečný, tak myslim kurva nebezpečný - za první půli to byla dvakrát tyč a jednou břevínko, ovšem je třeba zmínit i můj fenomenální zákrok, když šli dva na jednoho, borec mi to dal do protipohybu, já se vznesl do vzduchu jak něžný vole Butterfly a vyčap to, že se mu vo tom eště v noci zdálo. Vyrovnání se nakonec dočkali díky balónu propadlýmu na vápno, kde útočník přetlačil Jokera a přeloboval mě, kerej už jsem se (pomalu) sunul k zemi.

Poločas jsme se snažili dohrát spíš se ctí než s ambicema útočit, ale dvě minuty před jeho koncem jsem vyhodil ze zoufalství dlouhej balón kousek před soupeřovu bránu, kde se nedohodli gólman s obráncem, balón propad mezi nima k Adamovi před prázdnou bránu a jak se řiká, slepý kuře našlo zrno. No a chvíli po začátku druhý půle přidal Adam třetího kusa podobně jako v první půli, jenom zprava.

A pak už bylo vcelku jasný, že vyhrajem. Soupeře jsem zesměšňoval bravurníma zákrokama já a tyče: když to šlo do brány, tak jsem to vytáh, a když jsem to nevytáh, tak to šlo do tyče. Byť musim přiznat, že už příště nebudu zkoušet ten trik, kdy stojím před tyčí a balón jde na mě, já se sklonim, je to tyčka a máme aut. Soupeře to myslim překvapilo, ale příště by se to nemuselo vyplatit, vo tom žádná.

Útočili jsme sporadicky, Michal Bílek by z našeho prešovskýho betonu měl radost, jen teda Adam ještě stihnul trefit tyč a z půlky netrefit prázdnou bránu a rozhodčí pískal konec. Takže když to sečtu a podtrhnu: v prvním zápase sezóny zvítězil Adam a destrukce nad lží a nenávistí.

A abych pravdu řekl, se svym výkonem jsem náramně spokojenej.

Pašák zápasu: Adam - tři góly sou tři góly
Ňouma zápasu: Já - kromě zmiňovanýho extempore s tyči z druhý půlky jsem i v tý první fanfarónsky pouštěl do autu jednu ránu, která ovšem nabrala faleš a taky zazvonila o tyč.

J.