Žyla Cup

Asi zásadní charakteristika tohohle zápasu je "vedro k zblití", což teda byl voboustrannej handicap, ale takhle den poté mám trochu pocit, že soupeř se s tim vyrovnal vo trochu líp než my. Což neni žádná výčitka do našich řad, spíš jenom smutný konstatování.

Začínali jsme se dvěma na střídání (já, Adam, Lampouš, Koča, Honza, Richard, Bolek) a hned z první akce jsme měli šanci jako svině, když můj výhoz propadnul až k Adamovi, kterej stál sám před gólmanem. A nebyl teda jedinej, během první půlky zabili podobnou stoprocentní šanci i Lampouš a Richard. Vlastně dopředu to vůbec nebylo špatný, zato obrana hořela jak portugalský lesy.

Třeba Honza dokázal namazat soupeři dvakrát během pěti vteřin, já se několikrát vydal statečně podpořit útok, jenže jsem si to pustil na levou, takže z připravovaný střely, co bude tak prudká, že vnese do sítě i gólmana, byla umrněná šmudla a soupeř několikrát střílel z půlky do prázdný. Gól jsme ovšem dostali po Adamově chybě, kdy v pozici vysunutýho hrota přebral přihrávku a kličkoval tak dlouho, až se dostal na pozici posledního, ztratil balón a frajer v sólovym nájezdu to šoupnul podél mě k tyči.

Pak teda dorazil i Mišák, ke konci půlky jsme soupeře docela sevřeli, byť vyrovnali jsme spíš náhoďákem, kdy Adam dostal přihrávku na půlce a všimnul si, že jejich čapač stojí u tyče, takže to bodlem poslal ke druhý.

Bylo jasný, že druhej gól nejspíš rozhodne a dostali jsme ho bohužel my - centr z autu tečoval Bolek, takže se přenesl přes několik hráčů přímo na hlavu plešouna v útoku, se kterym Adam vůbec nevyskočil, já ho viděl příliš pozdě na to, abych šel do souboje, takže mi to spadlo do brány - pokud se dobře pamatuju, je to první gól hlavičkou, co jsem na Žyle dostal. Času ještě chybělo asi deset minut, jenže v podstatě vzápětí jsme zas propadli vzadu, soupeř šel tři na jednoho a frajer u levý lajny místo nějakýho kombinování prásknul kousek za půlkou neskutečnou šlehu pod víko.

Takže bylo hotovo, na čemž nezměnily nic ani další dva góly, jejich po vykombinování do prázdný branky a náš po Mišákově tečovaný střele. Tak jsme šestý no a có, no a có, no a có-ó-ó, příště hrajem s Taliánama vo hodně, teoreticky můžeme bejt po jaru druhý, ale taky desátý, tak by to chtělo výhru, výhodou je, že hrajeme v devět večer, takže už aspoň nebude tak zkurvený vedro.

Ňouma zápasu: Adam - dopředu jakž takž, dozadu marnost.
Pašák zápasu: Lampouš - solidní výkon dopředu i dozadu.