Žyla Cup

Co si budem vyprávět, tohle bylo vraždění neviňátek. Loni jsme jim
dali ve dvou zápasech třiadvacet gólů, letos na jaře to ale bylo jenom
čtyři jedna, protože měli na place jednoho hodně dobrýho týpka. Ten
ale tentokrát chyběl, takže byla jenom otázka času, kdy se to začne
sypat, protože vzadu jsme hráli poctivě a vepředu si to chvílema
dávali jak kluci vopálený, ty vole.

Načal to Mára, kterej si přihrávku sám před gólmana sice zpracovával
asi půl hodiny, ale nakonec to protlačil do brány. Do půlky to bylo
pět nula, kdy góly dávali Adam, Richard a dvakrát Přéma, přičemž
zejména druhá Přémova střela byla fenomenální, taková šlupka, že kdyby
trefila brankáře, vnese ho to do brány a zastaví ho až síť. Soupeř
přitom neměl snad vůbec nic, pár střel zdálky, který se sice blbě
chytaly, protože pod umělym světlem je na to blbě vidět jak svině, ale
do brány neměly šanci projít.

Druhou půlku načal Adam po mym výhozu a pak začal jednak festival
neproměněnejch šancí (nutno přiznat, že gólman soupeře minimálně devět
dalších gólů chytil), jednak velký sólistický představení Adama a
Richarda. Řečeno slovy klasika: "Lakotili a hamounili. Škrtili,
škudlili a byli krkouni." Fakt, kluci, takhle z branky mi to připadá,
že kdybyste si vobčas přihráli... no nic.

Těsně před koncem se to ale přece jenom spustilo, nejdřív dvakrát
doklepnul Džoukr a pak ještě jednou vsítil Adam. Ještě dodávám, že
chyběli Koča, Mišák a Lampouš a já jsem se svym výkonem dost
spokojenej, ale jsem nasranej na rozhodčího, že mi nezapočítal
asistenci.

Pašák zápasu: Džoukr - Adam dal sice tři kusy, ale nevracel se (a když
už se náhodou vrátil, tak stejně držkoval), Džoukr se vracel hrdinně a
dal dva (na to, že by voba dalo i slepý podvyživený tříletý dítě se
historie ptát nebude) a bůhví, kdy by byl Pašákovi zase takhle blízko.

Ňouma zápasu: Richard - to, že se nepodíval, kam přihrává, a absurdní
malou domu vyslal do brejku soupeře, bych mu ještě vodpustil, ale že
mi pak v šatně vysvětloval, že to nebyla jeho chyba, ale moje, bylo
trochu moc.

J.