Žyla Cup

Nastoupili jsme se třema na střídání, chyběli jenom Koča a Mišák. Z
minulosti si ale pamatujeme řadu případů, kdy nám takováhle sestavička
byla k hovnu a zjevně jsme se z krizového vývoje nedokázali poučit.
Během asi patnácti vteřin jsme prohrávali tři nula, což, přiznejme si,
je poněkud na kokot.

Nejdřív soupeřův útočník neskutečně napálil balón z úhlu pod víko.
Nevim, jak vy, ale já něco takovýho viděl naposledy od Vráti Lokvence,
když hrála Sparta se Salcburkem kvaldu o Ligu Mistrů. Pak další jejich
forward prošel středem, první ranou mě trefil, ale karate kopem trefil
zvládnul dorážku, kdy byl balón metr nad zemí. Taky slušný. A pak jsem
ještě vyrazil na rozehrávku mimo vápno, přihrávkou trefil soupeře,
nestihnul se vrátit a bylo: běžela patnáctá sekunda, dobře, to možná
přehánim, tak pátá minuta, prohrávali jsme o tři kusy, soupeři byli
všichni rychlý a chlupatý a vůbec to s náma nevypadalo dobře.

Na jaře se nám podařilo jednou otočit podobnej výsledek z jedna pět na
osm pět, jenže to tenkrát dorazil Mára. Teď už neměl kdo dorazit, my
sice horko těžko vyrovnali hru, ale když jsme trochu zvedli hlavy,
namazal Richard soupeři před vápnem a bylo to nula čtyři. Chvíli před
přestávkou ale Adam po Přémově přihrávce podstřelil gólmana, takže
vykřesal aspoň špetku naděje.
Druhou půlku jsme začali jako úplně jinej tým, víc jsme napadali,
soupeř nebyl zdaleka tak dobrej, jako se nám zdálo v první půlce,
navíc mu docházely síly, Bolek si krásně naběhnul na Adamův aut a
skóroval, pak Mára dostihnul nedostihnutelnej balón u rohovýho
praporku, odcentroval, Přéma si mazácky narazil o soupeřova gólmana a
pak čurákem dotlačil balón do sítě, takže to bylo jenom o jeden a
hratelný.

Bolek se pak pustil do zbytečný debaty s rozhodčím, takže jsme si dvě
minutky zahráli ve třech, dlužno dodat, že jsme přitom měli skoro
největší šanci na vyrovnání, když Mára centrem naslepo trefil obránce,
co si málem zasunul. Tlačili jsme až do konce, kdy potřebu rozhodnout
vzal na sebe hlavně Richard, ale důvěru v sebe vloženou zklamal, páč
třikrát za sebou z vlastní půlky přihrál úplně do píči.

A ještě dodávám, že se svym výkonem jsem hrubě nespokojenej.

Pašák zápasu: Přéma – kanadský 1+1 a hlavně ta absurdní klička při gólu.
Moula zápasu: Kandidátů je tady samozřejmě víc, zejména já, Bolek a
Richard, ale za nástup do utkání uděluju Moulu celýmu týmu, protože to
bych teda blil.

J.