Žyla Cup

Ve skoro kompletní sestavě (chyběl jenom Koča) jsme se poučili z
předchozího nezdaru, střídali jeden za jednoho, poctivě bránili a
vyráželi do brejků. První úspěšnej zatáhnul Richard, kterej si skvěle
středem naběhl na můj výhoz, trefil sice jenom tyčku, ale kde se vzal,
tu se vzal Bolek, kterej jako Mešanovič v derby dorazil do v postatě
prázdný kasy. Na dva nula zvýšil Přéma, kterej po přihrávce od Máry
vyslal na bránu nemastnou neslanou čudlu, která prošla gólmanovi pod
rukou.

Takže po půlce dva nula, čimž bylo v podstatě rozhodnuto, protože
soupeř moc šancí neměl, navíc chvíli po přestávce došlo k situaci, kdy
se jeden z protihráčů se trošku požďuchoval s Přémou, následkem čehož
se Přéma nasral a my všichni kluci, co spolu chodíme, dobře víme, že
nasrat Přému neni dobrej nápad. Přéma následně zmíněnýho výtečníka
obral o balón, filigránskou kličku udělal i brankářovi, takže to bylo
tři nula, hotovo, točit.

Situaci se pokusil ještě zdramatizovat Lampouš – nasranej, že mu nikdo
nepřihrává, po soupeřově rohu spolehlivě uklidil balón do naší brány,
ale trampoty nepřipustil znova Přéma, kterej čapí nohou zachytil
gólmanův aut a uklidil balón do prázdný.

A ještě dodávám, že se svym výkonem jsem neobyčejně spokojenej.

Pašák západu: Přéma – jedno starý litevský přísloví řiká „neser Přému,
nebo ti dá tři fíky“.
Moula zápasu je dneska hnedle trojitej: Bolek nedal gól z metru do
skoro prázdný brány, Džoukr nedal gól z půlky do úplně prázdný brány a
Lampouš góla dal, ale bohužel do špatný brány.

J.