Žyla Cup

Tentokrát nás čekal další tradiční soupeř, kterýho jsme na podzim smázli 7:1, ale dlouhodobou bilanci s nim máme spíš negativní. A za kratší konec jsme teda tahali od úplnýho začátku, protože jsme nepokryli hned jejich první akci, obránce vystřelil kousek za půlkou a úplně volnej útočník ve vápně hokejově tečoval za moje záda.

Pak jsme sice vyrovnali, když Přémovi nesedla střela, ale Lampouš na vápně si ji zpracoval a suverénně uklidil k tyči. Jenže pak se zase ukázal Richard. Ty vole, ten kluk to letos hraje jak sparťanská obrana, každej zápas aspoň jedna brutální minela, tentokrát sice nekličkoval, ale přihrával, bohužel teda přímo na soupeře, kterej brejk dva na jednoho vyřešil s přehledem.

Šancí na další vyrovnání jsme pak měli spoustu, Richard mohl svůj hřích odčinit, když byl sám několikrát před gólmanem, ale zjevně nám toho dne nebylo přáno. A chvíli po začátku druhý půle bylo v podstatě rozhodnuto, když jsme klasicky ztratili balón po rohu a byl z toho rychlej brejk a gól. Dlužno teda dodat, že jsem při něm soupeři dost pomohl já, vraceje se do brány jsem se blbě zorientoval a hrdinně vykrejval prostor vpravo od pravý tyče, takže borec se kousek za půlkou rozhlíd a uklidil to do prázdný.

Na výsledek jsme sice nerezignovali, ale už bylo tak nějak jasný, že nás nic moc dobrýho nečeká, protože jsme podobně jako minule nedali ani ty největší šance (nutno podotknout, že jim skvěle zachytali oba gólmani), navíc jsme měli jenom jednoho na střídání, takže s energií to bylo ve druhý půlce slabší. A jak jsme tak tlačili, soupeř logicky chodil do brejků a dva z nich ještě dokázal vykombinovat tak, že útočník dorážel do prázdný.

Ještě dodávám, že jsme hráli v sestavě moje maličkost, Mišák, Richard, Lampouš, Adam a Přéma a že až na ten třetí gól jsem se svym výkonem docela spokojenej.

Pašák zápasu: Lampouš - první gól v sezóně, navíc fakt dobrýmu gólmanovi.
Ňouma zápasu: Přéma - už před časem si o to koledoval Bolek, ale vysloužil si to až Přéma, hele, kuci, já rozumim tomu, že se dá rozhodčí či soupeř v afektu poslat do prdele, samotnýmu se mi to mnohokrát stalo. Ale snažit se rozhodčího o minutu později racionálně přeargumentovat je na píču a k ničemu dobrýmu to nevede. Jasně, je to nespravedlivý, ale svět neni spravedlivej a Žyla cup už vůbec ne, tak na to zkuste pamatovat, kdybyste chtěli příště zas rozhodčímu něco vysvětlovat.